Tomu říkáme parádní start olympijské sezóny!

Za celý loňský ročník světového poháru byla naše ženská štafeta nejlépe osmá. Ale nyní to holky napálily už v prvním závodě. A pořádně. Získaly pro Česko první bednu v této disciplíně od roku 2019! Jess Jislová to čistě rozjela. Lucka Charvátova na lyžích letěla a předávala jako první! Terka Voborníková to udržela vepředu. A Markéta Davidová prožila svůj vysněný a sladký návrat po zranění. Dovezla štafetu ke krásné a zasloužené bronzové medaili. Obří gratulace dámy! Už se nemůže dočkat, co nám budete předvádět v dalších závodech!

Český biatlon / Petr Slavík

#olympijskytym #bronze #medaile #biatlon #hrdost
#sportivo

Národní hrdost v černo-žluté: Vítězství v derby 4:1 BVB U23 se stane celorepublikovou oslavou!

Celé Německo oslavovalo 8. Listopad 2025, kdy U23 Borussie Dortmund zazářila působivým vítězstvím 4:1 nad rivaly FC Schalke 04 U23. Co začalo jako vášnivé Ruhrderby
... Mehr Lesen
https://jaksports.com.ng/nationaler-stolz-in-schwarz-und-gelb-der-41-… Zobrazit víc

Když není hymna, zazpívám ji sama !!!

Na mistrovství světa v gravel cyklistice, které se konalo v nizozemském Limburgsku, se odehrál okamžik, který přesáhl rámec sportu. Ruská cyklistka Darya Pravilova zvítězila v amatérské kategorii žen a při slavnostním ceremoniálu se stala hrdinkou, aniž by to plánovala.

Když zazněla evropská hymna a nad pódiem visela neutrální vlajka, Darya se na okamžik zarazila. Položila si ruku na srdce a začala zpívat. Sama, bez hudby, bez orchestru, jen svým hlasem. Zazpívala ruskou státní hymnu, kterou oficiálně pustit nesměli. Byla to chvíle, která měla sílu gest, na která se nezapomíná. „Když není ruská hymna, zazpívám ji sama,“ řekla později s klidem, který vypovídal o všem.

Darya Pravilova není hvězda profesionálního pelotonu. Je amatérka, která miluje kolo, svobodu a pohyb. Na mistrovství přijela srdcem, ne sponzorskými smlouvami. A právě to, že se nebála projevit upřímný vztah ke své zemi, z ní udělalo symbol. Zatímco jiní by stáli tiše a čekali, až ceremoniál skončí, ona zvolila cestu, která si vyžádala odvahu i důstojnost.

Po jejím vystoupení se na sociálních sítích rozběhla bouře. Jedni ji oslavovali jako hrdinku, druzí kritizovali za „nevhodné chování“. Darya však odpověděla jednoduše, že reprezentuje sama sebe, svou rodinu a zemi, ze které pochází. A že neudělala nic špatného.

Sport by měl lidi spojovat, ne rozdělovat. To, co Darya Pravilova udělala, nebyl projev vzdoru, ale čistého vlastenectví. Gesto ženy, která se nezalekla pravidel ani pohledů ostatních a zpívala z plných plic to, čemu věří. V době, kdy se svět dělí na tábory, dokázala připomenout, že srdce sportu bije všude stejně. A že hrdost se nedá umlčet.